Hned na začátku se mi ulevilo
… že i po těch x letech jdu na schůzku „analogově“. Nemám vůbec nic proti seznamovacím aplikacím, ale docela jsem si oddychla, že došlo na způsob randění, který ze své minulosti znám. A taky že rovnou nekupuju zajíce v pytli. Dotyčného jsem viděla v reálu dřív (a on mě), než fotku na displeji mobilu. Byla jsem ráda, že můžu přeskočit úvod společenské hry „Hádej, kdo se skrývá pod profilem na seznamce?“.
Taky mě vůbec netrápila otázka, která někomu při pohledu na obrovskou nabídku potenciálních partnerů na sítích může hlavou problesknout: „Co když na mě někde čeká někdo lepší?“ Já byla ráda, že mě vůbec někdo ještě pozval.
Ruku v ruce s tím jsme přeskočili i vzájemné pošťuchování se při domlouvání prvního offline setkání, odpadly i další vztahové hry typu „dělám drahoty a hraju si na nedostupnou“. Vlastně jsem si musela přiznat, že mě představa rande (skoro po 30 letech!) docela lákala.
Nechceš zajít na kafe?
„Analogové“ randění možná není dnes úplně pro každého, vyžaduje okamžitou akci a nutí vás vyjít z komfortní zóny. Zapomeňte na konverzaci z pohodlí svého obýváku a v pyžamu. Musíte vylézt ven a navázat kontakt tady a teď. Sociální sítě jsou sice naprosto úžasným místem, kde si můžeme najít a vybrat spoustu skvělých lidí z celého světa, což by z bytu jen tak možné nebylo. Ale jak upozorňuje terapeut Honza Vojtko ve své knize Vztahy a mýty:
„Komunikace je sdílení. Takže aby to přerostlo v tu pravou naplňující komunikaci, jednou by to mělo přerůst v otázku: ‚Nechceš zajít na kafe?‘“
Problém v online komunikaci v zásadě neshledává. Jen se to podle něj nesmí přehnat. „Čas od času vystupte a začněte komunikovat tváří v tvář. Přeci jen potřebujete ‚načichat‘, jak ten druhý voní. A to vám (zatím) monitory počítačů neumožňují,“ dodává.
Holky těžší to mají…
Na jisté obtíže v seznamování od určitého věku poukazuje i Kristýna Mertlová, seznamovací koučka a ředitelka seznamovací agentury Date2K.
„Třeba ve čtyřiceti je to už trochu složitější. Zejména pokud hledáme partnera pro založení rodiny,“ upozorňuje koučka s tím, že v takové situaci je velmi zásadní si uvědomit, že řada mužů – vrstevníků v daném věku – buď už děti má, nebo by je mít chtěla, ale pak hledají své protějšky ve věkově mladších ročnících.
„Tedy mezi ženami ve věku kolem 30 až 35 let. Setkávám se s touto nespravedlností vůči ženám u svých klientů velmi často. Muž 40+ toužící po založení rodiny automaticky hledá ženu mladší s tím, že chce, aby měli dostatek času se poznat a následně nenastaly zdravotní problémy s početím. Své vrstevnice vnímají pro založení rodiny již jako komplikované nebo tak, že už mají ten nejvyšší čas, případně že bude nutné IVF, a to oni nepreferují,“ přibližuje svou zkušenost ředitelka agentury.
Na druhou stranu je ale podle ní zásadní a úlevné si uvědomit, že tento racionální pohled s možností výběru mají muži jen na seznamkách. „Naproti tomu v reálném světě nemáme číslo věku vytetované na čele, muž nepozná, kolik je vám let, a osloví vás, zamiluje se – a pak to najednou problém není,“ konstatuje.
Protože vnímá, jak mají ženy od určitého věku seznamování na seznamkách složité, pustila se do nového programu pouze pro ženy a nazvala ho Jak se seznámit bez seznamky. „Tam doporučuji, jak se seznamovat v přirozeném prostředí, kam zajít, jak poznat vhodného partnera a další související věci,“ popisuje Kristýna Mertlová.
Vztahová degustace
Pro mě osobně bylo vždycky nejtrýznivější čekání „před výkonem“, ať už to bylo před písemkou ve škole, nebo před trháním zubu. To se mi hlavou rozjedou ty nejstrašidelnější scénáře, co všechno se určitě stane! Nejlepší by bylo vzít nohy na ramena a utéct. „Bude to trapný! On bude trapný! Ne, příšerně trapná budu já!“
S žaludkem až v krku a třesoucími se koleny přicházím na místo dohodnuté schůzky. Po prvních pár minutách se naštěstí dostávám do klidu. Všechno zůstává i po těch desetiletích při starém: lehké oťukávání, vyměňování si vtipných narážek a pohledů. Zatím dobrý.
Je fakt, že mě uklidnila i rada Kristýny Mertlové, jak zaujmout na schůzce, když je vám třeba padesát:
„Úplně stejně jako ve dvaceti či třiceti letech. Úsměvem, přirozeností, nenuceností a skutečným zájmem o druhého.“
Výhodou randění v padesáti je, že už známe svou hodnotu, své silné stránky, nejsme z rande většinou tolik nervózní, chceme poznat nového zajímavého člověka, ale už nebereme fatalisticky, že to nutně musí klapnout. První rande je taková ochutnávka – jestli vůbec máme zájem druhého víc poznat a stojí nám za to se vidět znovu.
Sladit vzájemná očekávání
A co když nám je ještě o dekádu nebo dvě víc? Platí stejné seznamovací triky pro ženy 40, 50 i 60+?
„Platí i neplatí,“ odpovídá Kristýna Mertlová a dodává, že se samozřejmě vždycky vyplatí aktivní přístup. „Doma na gauči u Netflixu na nás ten pravý opravdu čekat nebude – je jedno, jestli je mi čtyřicet nebo padesát,“ upozorňuje.
Na druhou stranu ale podle ní vystupují hned i řada odlišností. „Často máme jiné společenské možnosti a příležitosti někoho nového poznat, zejména jiný je pohled mužů, se kterými se chceme seznámit. A zároveň my máme jiné představy o vztahu ve 40 a v 60 letech. Často ženy, které už v pozdějším věku chtějí partnera, hledají spíš vztah pro sdílení života, cestování nebo občasné aktivity, zatímco muži chtějí plnohodnotný společný život.“
Naproti tomu ve čtyřiceti touží většina lidí po vztahu se vším všudy. „Zásadní ale je mít jasno v tom, co hledám, jaké hodnoty vyznávám, co je pro mě ve vztahu zásadní, co nabízím a co od koho potřebuju. A podle toho zvolit správnou strategii seznamování,“ uzavírá Kristýna Mertlová.
Zlatá pravidla podle Kristýny
- Nebát se přiznat, že jsem single a chci se seznámit.
- Zařadit do života nové aktivity (sport, kurz, jazyk, malování…)
- Přijímat pozvání a být aktivní, nebát se říct ano na akci, skleničku s kolegy nebo oslavu narozenin.
- Znát svou hodnotu: vědět, co nabízím, jaké mám zkušenosti, jaké hodnoty vyznávám.
- Přemýšlet vědomě, koho hledám, aby se nestalo, že čekám na někoho, kdo se k mně vlastně vůbec nehodí.
Jak jsou na tom Češi s randěním?
Podle průzkumu:
- 73 % preferuje první rande v přírodě.
- 67 % jde raději do kavárny, 51 % do restaurace.
- Do baru se na první rande vydá 17 % lidí.
- Asi 8–9 % by šlo na první rande do soukromí domova nebo dokonce do bazénu.
A jak si Češi představují zakončení prvního rande?
- 25 % polibkem na rty
- 20 % objetím
- 22 % podáním ruky
- jen 5 % sexem
Pokud první rande neklapne:
- 60 % lidí už se znovu nesejde
- 27 % žen dá druhou šanci, pokud ji partner navrhne
- 16 % mužů nabídne další pokus samo
A kdy se z randění stává vztah?
- 59 % říká: „Když se na tom oba shodneme.“
- 24 %: „Po určité době.“
- 10 %: „Po prvním sexu.“
Zdroj: Moje Psychologie říjen 2025
stáhnout:
