TISKOVÁ ZPRÁVA Klesající porodnost je problém společnosti, nejen jednotlivců. Odborníci upozorňují, že za ní nestojí jen peníze, ale i osamělost, digitální doba a ztráta důvěry ve vztahy

V Poslanecké sněmovně se včera pod záštitou poslankyně Romany Bělohlávkové uskutečnil kulatý stůl „Krize porodnosti v ČR – komplexní pohled“. Odborníci napříč obory se shodli, že pokles porodnosti není jen otázkou statistik, ale hlubších proměn v hodnotách společnosti, vztazích a bariérách, kterým mladí lidé čelí.

„Stát disponuje nástroji, jak situaci podpořit, například podporou dostupného bydlení, rozšířením kapacit v předškolních zařízeních či dětských skupinách. Ale jádro problému spočívá jinde. Společnost dnes nevnímá rodičovství jako prioritu, a to je třeba otevřeně přiznat,“ uvedla ve svém úvodním vystoupení Romana Bělohlávková, členka Výboru pro zdravotnictví a předsedkyně Podvýboru pro veřejné zdravotnictví, epidemiologii a prevenci. Dle ní nestačí pouze nastavovat podpůrné programy, ale je třeba pojmenovat skutečné příčiny. „Nutná změna bude vyžadovat čas, a především proměnu společenského klimatu,“ dodala poslankyně Bělohlávková.

Podle Kristýny Mertlové, zakladatelky seznamovací agentury Date2k a online platformy Mingly, chybí v debatách o demografii zmínka o kvalitě partnerských vztahů. „Všichni se soustředí na čísla a ekonomické stimuly, ale opomíjí se fakt, že mnoho mladých lidí dnes vůbec nenaváže dlouhodobý vztah. Nedostatek možností seznamování, obava z intimity, strach ze závazků – to vše výrazně snižuje počet lidí, kteří vůbec pomýšlejí na rodinu.“ Kristýna Mertlová upozornila na stále výraznější fenomén tzv. solitude generation – generace osamělých. „Jedna čtvrtina mladých z generace Z se cítí často osaměle, roste počet lidí bez partnerských i sexuálních zkušeností. Máme tu muže po třicítce, kteří nemají vztahovou historii a nevědí, jak navázat kontakt, a ženy kolem čtyřicítky, které by si dítě přály, ale už nemají s kým.“ Podle ní jde o strukturální problém ve vztahové nabídce a poptávce. „Bez funkčních vztahů žádné děti nebudou. Nejde o to říkat, že se lidé mají více seznamovat, musíme jim vytvořit prostředí, které jim to umožní,“ dodala Mertlová.

V debatě zazněla i data o tzv. „incel fenoménu“ – mužích, kteří by chtěli vztah, ale nedaří se jim jej navázat, což může vést k frustraci a společenské izolaci. „Tito lidé nejsou radikálové, ale pokud budou dlouhodobě ignorováni, může to mít velmi negativní dopad na celou společnost,“ varuje Mertlová.

Velký prostor byl věnován i bariérám, které brání ženám sladit práci a rodinu. Andrea Bohačíková, zakladatelka platformy M.arter, zdůraznila, že flexibilní pracovní možnosti jsou v Česku stále spíše výjimkou. „Ženy čelí nejen nedostatku zkrácených úvazků nebo dostupné péče o děti, ale i společenskému tlaku být dokonalé ve všech rolích. Genderové stereotypy jsou silně zakořeněné a vytvářejí pocit, že kariéra a mateřství jsou v rozporu. Přitom se mohou navzájem výborně doplňovat.“

Andrea Bohačíková volá po systémové změně: „Musíme změnit firemní kulturu i celospolečenské nastavení. Podpora rodičů na trhu práce není záležitostí jednotlivce, ale celé společnosti. A pokud vytvoříme prostředí, které umožní rovnováhu mezi osobním a pracovním životem, získáme nejen spokojenější rodiče, ale i výkonnější zaměstnance a zdravější demografii.“

Na vážnost problému z globální perspektivy upozornila Jitka Fialová, z Vysoké školy aplikované psychologie: „Pokud porodnost klesne pod hranici jednoho dítěte na ženu, jako je tomu například v Jižní Koreji, návrat je extrémně obtížný. Ani masivní investice nemusí stačit. Zkušenosti ukazují, že žádné jednorázové opatření nefunguje – účinná je jen dlouhodobá prorodinná politika, změna společenské kultury a dostupné služby.“ Dodala, že problém klesající porodnosti nelze vyřešit jedním zákonem nebo bonusem, ale že za tím, proč se dnes rodí méně dětí, stojí množství komplexních důvodů.

Další pohled do diskuze vnesl psychoterapeut a prezident Asociace manželských a rodinných poradců ČR Martin Galbavý: „Jednou z podmínek zdravého partnerského a rodinného života je otevřená a bezpečná komunikace. Vztahy dnes často selhávají na tom, že neumíme pojmenovat své potřeby, obavy, nebo zranění. Musí proto podporovat prostředí, kde lidé budou umět tvořit a udržovat funkční vztahy – a to začíná právě doma v rodinách v každodenní komunikaci.“

Kulatý stůl, kterého se zúčastnili i odborníci na asistovanou reprodukci, psychologii a vzdělávání, otevřel řadu dalších témat – například etické otázky social freezingu, dostupnost IVF metod nebo roli moderních vzorů ve vnímání rodičovství.

Kromě odborné diskuze zazněla i výzva směrem k veřejnosti. Organizátoři zahájili dotazníkové šetření, jehož cílem je lépe porozumět motivacím, obavám a životním okolnostem, které ovlivňují rozhodování lidí ohledně rodičovství. Výsledky přiblíží získat hlubší vhled do hodnot, vztahů, životního stylu, ale i bariér, které lidem brání v naplnění jejich životních plánů. Odkaz na webu www.klesajiciporodnost.cz nebo na přiloženém QR kódu.

Závěrem organizátoři kulatého stolu zdůraznili, že klesající porodnost není jen demografickou hrozbou, ale i zrcadlem naší doby. Ke změně klesající křivky porodnosti bude potřeba změnit podmínky pro vztahy, důvěru a životní stabilitu mladé generace.